Tento nevědecký článek klasicky plný otevřených a klasicky
zmatených úvah se už chystám napsat už pár týdnů, ale soukromo-veřejná událost
posledních dnů, kdy si vzal život top psychoterapeut, moje chystání šťouchla do
akce.. Tak se mnou Chopin,Beethoven, a:
Prokletí vysoké inteligence
Úvaha 1: Když
jsem dočetla autobiografickou knížku "Neslibovala jsem ti procházku
růžovým sadem", kladla jsem si otázku, proč zrovna Debora (hlavní hrdinka)
podlehla schizofrenii. Nebagatelizuju její spouštěcí zážitky. Ale spíš mi
běželo hlavou - jeden ve stejných zážitcích podlehne, druhý ne, defakto v té
době nešlo o nic speciálního - necitlivý přístup lékařů, ambiciózní děda, narození
sestry...a najednou tu máme vytvoření velmi komplexního vnitřního světa s
vlastním jazykem a logikou, který nakonec převezme otěže a je lákavější než ten
opravdový.
Když
odhlédneme od toho, že se vědci furt hádají o tom, co je to vlastně
inteligence, tak mainstreamový pohled je, že kreativita je součást inteligence.
A fantazie zase stojí v základu kreativity. Abyste si něco tak komplexního,
jako složitý vnitřní fantazijní svět, mohli vytvořit, myslím, že je třeba mít
mozek trochu bystrý. Jen tak můžete vytvořit vlastní jazyk (a pamatovat si ho),
svět s postavami, které mají každá svůj charakter, historii, provázané vztahy,
a do toho ještě zvládat nějakým způsobem tam promítat opravdový svět. Jaká
reakce by u ní proběhla, kdyby nebyla tak geniální? ...
Jsem si vědoma, že ne každá schizofrenie má tak komplexní podobu, jako ta Debořina. Někdy stačí mít v hlavě myšlenky, že po mně "někdo" jde a uvěřit tomu, a tam vlastně zase tolik fantazie třeba není. Je to tak:
Když máš intenzivní pocit, logika se podřídí a napasuje na něj cokoliv.
Jelikož
v psychologii má každý termín fluidní definici, věda nám o spojení schizofrenie
a vysoké inteligence řekne v součtu "nevíme".
AI Gemini na mé otázky praví například:
""Teorie
"přecitlivělosti": Některé teorie naznačují, že lidé s vyšší
inteligencí mohou být citlivější na vnější podněty a mohou mít větší tendenci k
přemýšlení o abstraktních konceptech, což by mohlo zvýšit riziko rozvoje
schizofrenie.
Genetická predispozice: Mohou existovat určité genetické
varianty, které souvisejí jak s vyšší inteligencí, tak se zvýšeným rizikem
schizofrenie.""
Úvaha 2: Zastavím se u té teorie přecitlivělosti. Defakto jsem došla k tomu, že je-li člověk vysoce inteligentní a ještě k tomu má citlivé srdce, vlastně mu nezbývá nic jiného, než se zbláznit. Někdo se zblázní trochu, jiný moc. Míra zbláznění a jeho podoba a případná škodlivost pak závisí na okolních vlivech. Lidi s vyšším IQ
a) více čtou, takže mají více informací. Dostanou se pravděpodobněji k informacím typu kdo kde s kým válčil, kolik bylo mrtvých a jakou podobu měla genocida tam či onde.
b)
Mají komplexnější obrázek o světě - tj vidí v současnosti co hýbe světem
(prachy, moc a šílenci) a co je pro srandu králíkům (láska, solidarita,soucit).
Nejde z toho na vás deprese? Vím, že mám hodně inteligentních přátel a nikdo jiný můj blog nečte :-) Ale což o to, jste-li párkaři, umíte mávnout rukou nad tím, co je takzvaně mimo vaši "sféru vlivu". Pozor však, AI také říká, že co se týče deprese
"" Vysoce inteligentní lidé si často kladou vysoké
cíle a mají vysoké nároky na sebe samé. Pokud se jim nepodaří těchto cílů
dosáhnout, mohou se cítit zklamaní a vyhořelí.
Přemýšlení o budoucnosti: Vysoce inteligentní lidé mají
tendenci více přemýšlet o budoucnosti a vytvářet si různé scénáře, což může
vést k úzkosti a depresím.
Perfekcionismus: Perfekcionismus, který se často vyskytuje u
vysoce inteligentních jedinců, může být rizikovým faktorem pro rozvoj deprese.""
Takže i ty, kteří se starají o svůj píseček, může dlouhodobá nepohoda postihnout. Pořád si ale myslím, že tam musí být ten druhý faktor, to srdíčko. Inteligentní hajzl, ten totiž umí vytěžit okolí domrtě, cílů většinou dosáhne a z nějakého trápení okolo si hlavu nedělá. Vlastně inteligentního hajzla s depresí jsem ještě nepotkala, jen slyším, jak se koupou v dolarech.
Úvaha 3: Sebevrahovi
se IQ měří blbě, a okolí pak třeba říká: "To byl tak inspirující,
pozitivní člověk! "- viz případ z prvního odstavce. Taktéž inteligentní
člověk umí depresi líp maskovat, oblafnout testy, když je třeba, atd. A když má citlivé srdíčko, tak tím nechce obtěžovat okolí.
Úvaha 4: Téma se mě (samozřejmě) dotýká osobně. Na oficiální měření IQ jsem byla dvakrát a výsledek byl v obou případech kolem 130. To bylo za mých mladých chytrých let, pak cca 3*20 bodů odešlo s mateřským mlékem ;-). Psychickou chorobou netrpím (i když, to si asi myslí mnoho z těch, co jí trpí :-P) , ale dospívání pro mne nebylo asi právě díky vysokému IQ spojenému právě s velkou fantazií i velkou citlivostí úplně nejsnadnější. To přátelé ví a víc to rozepisovat nebudu. Teď už jsem v pohodě, ale víte co? Umím si stále představit a mám pochopení pro inteligentní lidi, kteří prostě to, co kolem sebe vidí, neunesou.
Slovy toho, kdo mne nakopl to konečně sepsat, a sorry že to dnes citovali už i v AHA a BLESKU:
"A jestli bych měl definovat to, co v životě opravdu zabíjí, je to samota… Samota vás zničí…pomalu a spolehlivě." R. Ptáček
Inteligentní lidi určitě. Začnou se rýpat v sobě, rýpat v nicotnosti a nesmyslnosti existence sebe, lidstva i světa, až to celé rozprýpou. A jak víme, rýpance se mohou zanítit, a zánět móc bolí. A někdy na něj člověk i umře.
Žádné komentáře:
Okomentovat