I my
televizní nediváci jsme zaznamenali, že se včera něco změnilo…
Mluvím o nouzovém stavu. Jenže, myslím, že vyhlášení
nouzového stavu udělalo trochu podobný efekt jako v Itošce. V Itálii se
stalo to, že když se vyhlásila nouzová opatření, lidi se v první fázi začali
houfně po večerech scházet v tavernách, na ulicích a rokovat co dál. Kdo
byl párkrát v Itálii mimo turistické zóny, tak ví, o čem mluvím – Italové jsou
mnohem společenštější než my a žijí tam „celá ulice pospolu“. To dost napomohlo
šíření infekce.
Vláda sice
moudře zavřela na večer hospody, ale včera u nás nastal dost podobný efekt. Na
vesnicích žijí doslova rodinné klany – tam máte maminku, o pět baráků dál
strýce…Včera v šest jsem jela z města a v životě jsem neviděla v naší
vesnici tolik lidí na ulici. Korzovali po sousedech, aby probrali novou situaci
a pak to samozřejmě vzali za rodinou. Já ze srandy říkám, že jestli včera bylo
evidováno 100 nakažených, dnes to bude 1000.
Co je mi
známo o šíření infekcí, on je totiž trochu problém s dvěma věcmi: Jste
infekční i v inkubační době (nemáte příznaky) a taky v případě dobré
imunity často nepoznáte, že u Vás něco proběhlo. Reálný počet nakažených tedy
je nespočitatelný.
Proto mi
vládní nařízení připomínají tak trochu trhání plevele od listů. Nějaký efekt to
sice má, ale jen takový estetický. Bohužel, ekonomické dopady budou mnohem
horší. A ze špatné ekonomické situace se může zrodit něco mnohem horšího, než
úmrtí na koronavir – brutální sociální nepokoje. To mi přijde moc velká cena za
estetický efekt.
Zavřít
knihovny a sportoviště ale nechat supermarkety, zavřít základky ale nechat
školky..to je řešení problému jen naoko, aby se něco dělalo. Já ten postup
nekritizuju, protože zavření školek by byl podle mne fakt špatný krok jak z ekonomického
tak medicínského hlediska (už teď malé děcka ze ZŠ hlídají zrovna na těch
vesnicích prarodiče, to je bohužel prostě fakt, přesto že vláda nabádá, ať se
to neděje.) Aby se zavřely obchody s potravinami a lékárny, k tomu je
třeba mít připravený přídělový systém, jako za války. Nemám informace o tom,
jestli něco takového má vláda připravené v nouzové zásobě a byla by to
schopná třeba během dvou týdnů nasadit.
Obchody,
MHD, školky,nemocnice = semeniště všech nákaz. To Vám řekne každý medik i nemedik. Proč
tedy ekonomicky likvidovat ty ostatní, mnohem drobnější podniky? Jak píšu, „aby
se něco dělalo“. Jenže takový důvod mi přijde fakt nedostatečný vzhledem k tomu,
jak to může zahýbat s životem mnoha lidí.
A teď
ohledně zásob a velkých nákupů. V úterý po prvních restrikcích jsem šla
taky intuitivně něco nakoupit. Nic velkého, spíš abychom luxusně přežili dva
měsíce. Luxusně - Docela mne baví číst životní osudy lidí co utekli ze severní
koreje, přežili osvětim, různá zajetí, gulagy a mám představu, kolik jídla
člověk denně spotřebuje, aby v pohodě přežil. Takže, milí zlatí, co pro
mne opravdu NENÍ krize? Krize pro mne fakt není, když nemám toaletní papír,
když nemám měsíc mléko, nebo když si nemůžu udělat těstoviny. Krize pro mne je,
když opravdu nemáte CO jíst a lidi loupou kůru ze stromů a vaří hořké plevely,
aby přežili alespoň o měsíc navíc. Pokud chcete vědět, kolik máte ve spíži jídla, přečtěte si nějaké běžné fungování člověka v Severní Koreji za hladomoru.
Pokud si myslíte, že měsíc bez mléka byste fakt nepřežili,
tak věřte, že jste silnější než myslíte :-)
Teď taková rada k zamyšlení – vím z doslechu o
lidech, co dělají zásoby za desetitisíce. A ještě jsou tak hloupí, že se tím
chlubí. Takový impuls k zamyšlení – Umíte si představit situaci, kdy je
přerušeno zásobování potravinami na víc než měsíc či dva, ať ve formě obchodů,
nebo potravinových listků? To by byla situace, kdy by byl stát v rozvratu.
Nefungovala by policie, armáda, ani dodávky elektřiny. V tom případě fakt
nevím, co by lidi z bytu dělali s dvaceti kily mouky, pokud tedy
nemají vařič na plynovou bombu.
Taky půlka z těch, kterým jste se pochlubili se svými
zásobami, vám přijde na dveře slušně zaťukat sekerou. Takže pokud čekáte
takovou apokalypsu, alespoň se tím nechlubte.
Naopak Vám poradím, ze zkušenosti v případě takto velké
nouze se vyplatí mít čtyři věci. Zbraně, náboje, alkohol a léky. Důvod pro
zbraně asi psát nemusím, náboje, alkohol a léky v nouzové společnosti
přebírají funkci platidla. Takže pokud opravdu čekáte zhroucení systému, místo
mouky za sedmdesát tisíc si radši na černém trhu sežeňte samopal a nakupte
hektolitr vodky. Pokud ne, zásoby za desítky tisíc vám leda tak sežerou
moli.(Pokud je teda nemáte v pravém ruském kaviáru :)
